Nejsem schopen knihu zpracovat. Tak jen útržky. Je velmi složitá - dva paralelní děje, které jsou vyprávěny v sudých a lichých kapitolách. Ústřední postavou prvního je kalkulátor, člověk, který chrání data pro Systém. Jeho mozek je upraven tak, že jeho podvědomí data kóduje. Další postavou je vědec, který je schopen číst a upravovat podvědomí a který redukuje zvuky (takže jeho vnučka je němá a nevydává žádný zvuk). Vnučka je obtloustlá, ale přesto přitažlivá dívka v růžovém, kterou dědeček naučil vše potřebné pro život a která vypravěče provází. Ďědeček vědec žije v podzemí Tokia, které se podá černému snu s divnými a nebezpečnými bytostmi. Reálný svět napovrchu je stejně bizarní - obraz složité a nefunkční přetechnizované společnosti.
Pozoruhodné je jak autor popisuje zvuky, vůně, barvy. Hodně odkazů je na hudbu. Zaujme zcela mechanický přístup k sexu - vnučka jej velmi otevřeně nabízí.
Druhý děj se odehrává v uzavřeném městě, jehož mapa je na deskách knihy. Ústřední vypravěč přichází do města, kde je zbaven stínu - jeho personifikovaná mysl, vzpomínky, jeho vnitřní já. Stín postupně umírá střežen vrátným u brány města. Vypravěči jsou proříznuty oči, aby mohl plnit úlohu čtenáře snů. Sny vynášejí z města vždy navečer jednorožci. Sny se po jejich smrti uchovávají v jejich lebkách a když je čtenář snů přečte, tak se nadobro ztratí. Čtenáři snů pomáhá knihovnice a plukovník. Obyvatelé města neznají písně a hudbu. Část obyvatel, kteří si uchovali zbytky snů, žijí jako vyhnanci v lese.
Kniha pracuje hodně s pojmy duše, podvědomí, vnitřní ego či druhé já, vzpomínky, sny. Lze tušit vliv Franze Kafky. Japonština má zřejmě pro duši více pojmů s různými významy.
Obsah a postavy jsou dobře zpracovány na wikipedii.
Alespoň jsem si vypsal několik citátů + jedna poznámka:
Mít duši není to samé co pouhá laskavost. Laskavost je docela nezávislá funkce....je to povrchní funkce. Je to zvyk, s duší nemá nic společného. Duše, to je něco mnohem hlubšího, mnohem silnějšího. Mnohem rozporuplnějšího.
Svět, kde není nikdo, koho by měl člověk rád, je jako vítr, co fouká za oknem. Nemůžete si na něj sáhnout, nemůžete ho ucítit. ...Nikdo vás neobejme, co má síly.
Férovost je jeden z konceptů, co se uplatní jen v extrémně omezeném světě. Je to ale za to koncept, který se týká úplně všech fází takového světa. I když o ten koncept nikdo nestojí, nemám, co jiného bych kromě něj mohl ostatním dát. V tom smyslu se poctivost k druhým podobá lásce. Nabízené se nikdy plně neshoduje s vyžadovaným.
Encyklopedická hůlka - volně. Text přeneseme do cifer, každé písmeno, mezera, čárka... jako dvojciferný kód, dopředu dáme nulu a desetinou čárku. Dostaneme obludně dlouhé destinné číslo, kterému na párátku odpovídá určitá pozice, tak zapíšeme encyklopedii na párátko jediným přesným zářezem.
