pondělí 26. září 2011

Win win, Thomas McCarthy, 2011

Nezávislý americký film z festivalu Sundance, ale příběh k Holywoodu daleko nemá. Živořící advokát Mike (Paul Giamatti) se ujme slušně placeného opatrovnictví do demence upadajícího, ale bohatého Lea, kterého dá však do dědečkárny. Mike jako hobby trénuje kluky v zápase. Objeví se Leův vnuk Kyle, jehož matka se léčí z dorgové závislosti v ústavu, a Mike ho pod talkem událostí začlení do rodiny. Kyle je sice ze sociálně problémové rodiny a kdysi šlápal vedle, ale shodou okolností je trénovaný, disciplinovaný, slušný a talentovaný zápasník, který pozvedne celé Mikovo mužstvo. Sám má na vítězství na oblastní úrovni. Po překonání počátečních peripetií je vyladěná idyla narušena vstupem vypočítavé matky závislačky. Kyle i Mikova manželka se zklame, když vyjde na povrch Mikův podvod s Leem. Ale nakonec Mike vybojuje zápas o Kyla s jeho matkou i za tu cenu, že mu zůstane na starost lehce dementní, ale klidný děda, který se z dědečkárny vrátí domů, peníze za opatrovnictví posílá Kylově matce a místo advokáta skončí jako barman. Získá skoro syna, talentovaného zápasníka (sám má 2 holky) a vytvoří mu rodinu. Strategie win win, všichni vyhrávají, i když něco zaplatí. Takže trochu uhozené, ale hezky vyprávěné a výborně zahrané, až na Kylovu matku (příliš hezká a nepřesvědčivá tvářička).

Kus filmu jsem přemýšlel, odkud znám advokátku Kylovy matky (Margo Martindale) - dle filmografie z Dextra, ale stejně se mi moc nerozsvítilo (archivářka, co mu dávala spisy?).
 

"Americká „nezávislá“ kinematografie je v našich končinách velice populární. Přináší s sebou příslib výjimečného filmového zážitku oproštěného od žánrových klišé a neblahých komerčních vlivů (jako jsou speciální efekty a zbytečně hezcí herci, odpoutávající pozornost od skutečných hodnot), silný příběh, zkrátka ideální a vyhledávaná duševní potrava pro intelektuály nižší střední třídy, chudé studenty, osvícené důchodce a vůbec pro všechny, kteří si zakládají na tom, jak jsou nezávislí a za každou cenu mimo mainstream. Postupem času ale i nezávislá tvorba působí usedle a očekávatelně…nebo to dělá ten Giamatti??" Michaela Benešovská

sobota 24. září 2011

Obhájce, The Lincoln Lowyer, Brad Furman, 2011

Je řada dobrých filmů o právnících, ale tenhle se mi zdál hodně dobrý - poutavá a srozumitelná zápletka, jiskra, spád, zábavné momenty (např. motorkáři, černý řidič osobního Lincolnu) i trochu morální dilemata a posuny (od: "nejvíce se bojím nevinného klienta, tomu mohu ublížit" až k: "nejvíce se bojím čistého zla v klientovi, kterého dle kodexu musím hájit a nesmím mu škodit"), přitom i triky a v zájmu prosazení dobra i nečistá hra. Sympatický a nejednoznačný typ holywoodského hrdiny - chytrý, místy práskaný rutinér, který v tom umí chodit a nestydí se i za menší podvůdek, který přinese pár stovek dolarů, briskní právník a samozřejmě řečník, sklon k rychlé jízdě, alkoholu, vazba na podsvětí, morální sváry v nitru, rozvedený, ale svým způsobem stále milující svoji bývalou ženu a dceru - Matthew McConaughey. Ale i celá galerie dobrých vedlejších postav.

Zda to má na Philadephii, to nevím, ale možná se to tomu blíží. Určitě mě to potěšilo. Slibný režisér??