Děsivý a depresivní film, který vtáhne a nenechá v klidu ani další dny. O matce, která po léta trpně snáší zlo svého dítěte a pak pohrdání i primitivní agresi svého okolí. O matce, pro kterou je syn trvalým zdrojem utrpení i tím jediným, kdo jí přesto zůstane blízkým. Nejpůsobivější scénou je moment, kdy matka poprvé a snad jedinkrát selže a projeví se vůči synovi agresivně a v afektu (byť nechtěně) mu zlomí ruku. On to odmění prvním vymočením do záchoda a zpětně po létech to hodnotí jako jedinou upřímnost. Další obdobná scéna je ta v restauraci, kdy dospívající Kevin nejen dělá naschvály, ale odhaluje klišé sbližovacích rozhovorů s rodiči... "až dopiješ láhev, tak se mě zeptej na drogy a abych se rozpovídal, tak přiznej, že jsi s nimi taky experimentovala." Pasivní je role nechápavého otce. Malá sestřička je až příliš hodná a sladká. Spojení luk, odraz terče v zorničce oka a skleněné oko malé sestry je velmi znepokojivou předehrou, i když není řečeno, co se vlastně stalo. Výzva Kevina, který sestru hlídal, když o oko přišla, aby mu šla sbírat střílené šípy, je vrchol cynismu. Scéna se slavností rajčat jako prolog předznamenává masakr, ale jinak se jeví samoúčelně. Červená barva se prolíná celým "krvavým" filmem jako symbol, krev (snad ve smyslu i pokrevnost), kterou nelze smýt. Zvláštní nápad - nasvícená mrtvá těla na trávníku a do toho vějířovitě stříkající závlaha trávníku. Vesměs živá westernová hudba depresivní ladění určitě nevylepšila. Hrátky s fokusem kamery by se daly asi vynechat a některé krátké časové prostřihy také. Uštvaná Tilda Swinton úžasná.Na scfd je výstižný komentář od Matty
