"Ve světě zamindrákovaných kritiků, zhýralých superherců a dominance youtubových senzací se jeden muž rozhodl změnit svůj osud. Ze dne na den se z béčkové celebrity uznávaným umělcem stát klidně můžete. A stačí málo. Alejandro González Iñarritu křísí kariéru Riggana Thomsona a jen tak mimochodem i tu Michaela Keatona a vypomáhá si absurdně patetickými monology od Raymonda Carvera, stejně jako vidláckými hláškami typu „Tak mi skoč na xicht!“. Birdman si sviští kdesi nad veškerým hollywoodským i nezávislým hemžením a drze shazuje, na co mu oko padne, jenom aby nakonec cenou útěchy skromně odměnil jeden pošetilý úmysl a ještě pošetilejší touhu. Špetka upřímnosti vyrýžovaná z hromady hnoje a shozená přiznáním, že v životě jde vlastně především o šťastnou ruku, má větší cenu než tisíc vážných zpovědí."
"Thomsonova touha po uznání je čistě pragmaticky zbytečná a bezvýznamná,
na druhou stranu je ale sveřepost, s níž ji následuje nakonec
obdivuhodná. Což je ale ve výsledku jedno, protože Birdman vrcholí
blamáží a dokonale absurdně ilustruje to, že v umění stejně vždycky
vládne náhoda a davy i kritici se klidně můžou nažrat na stejně duté
senzaci. "Výborné herecké výkony, divadelní scény na plátně, a to nejen ty z jeviště, úžasná kamera, bubny i ostaní hudba sedí, nevypočitatelnost i napětí v ději.
Rozdíl a rozpor mezi opravdovým uměním a komiksovým škvárem není až tak snadné rozlišit. Z béčkového šmíráka se možná můžeš stát hercem, ale musíš umět i levitovat, létat, ovládat telekinezi, vždyť obojí je nakonec tak snadné. Stejně vše závisí na tom, jak si to kritika přebere a zda tě náhodou někdo hodí v choulostivé situaci na youtube.
 |
| Michael Keaton, Edward Norton |
Žádné komentáře:
Okomentovat