První den jedeme hned do stopy. Vyjíždíme z Bischofsreutu (Loipenzentrum se slavobránou a mapou), stoupáme lesy klouzavou stopou (klistrujeme) směrem na Haidel, 1167 m, kde stojí krásná dřevěná rozhledna a telekomunikační věž, přístřešky s turistickými a místopisnými informacemi. Bohužel je mlha a drobně prší. Přesto lezu na věž, zajímá mě konstrukce (stavěno ze segmentů pomocí vrtulníku).
 |
| Zdroj 2010_02_27_Bavorska_Sumava |
Z Haidelu pomalu sjížíme do Haidemühle, místy pěkné bruslařské terény ( s mírným sklonem dolů), cesta místy dosti klikatá, ale dobře značená. V Haidemühle najíždíme na zrušenou železniční trať, pak musíme chvíli pěšky do stopy za městečkěm. Zpět do Bischofsreutu již dost otrava, stoupání po loukách podél silnice, stopa mokrá klouzavá, ale již neprší a pomalu prosycháme. Ještě v Bischofsreutu vystupujeme po louce (lépe snad jít pěšky po silnici) a zpět přes les na východiště - parkoviště.
27. 2. 2010 - Krásný den, jeden z nejhezčích tuto zimu, kdy mohu být venku. Vyjíždíme z Haidemühle po zrušené železniční trati (zbudovaná roku 1910), která původně vedla z Prachatic do Waldkirchenu a dále do Passau (Adalbert Stifter Geh- und Radweg und Loipe). Stopa je ledová, opět přimazáváme klistr. Za Fauenbergem odbočujeme doleva po Bayerwaldloipe a stoupáme z 803 m na 1311 m vysoký Třístoličník. Zpočátku je cesta ještě povlovná, některé úseky bruslíme, pak už jen ťapeme, připomíná to spíše skialpinistické stoupání. Ale stojí to za to. Na vrcholu krásná zima, ojíněná torza kůrovcem a povětrností poškozených stromů, žulové sklaní útvary (zřejmě odtud název Třístoličník - Dreisesselberg), otevřená hospoda s výbornou gulášovkou a pivem. Z německé stany sem vede silnička, z české prý dosti neschůdná cesta. V létě lze odtud jít po hřebeni na Trojmeznou horu a Trojmezí (ČR, SRN, A). Po občerstvení přejíždíme na pár set metrů vzdálený Hochstein 1336 m s vyhlídkou a křížem na žulových skalách a s kaplí, kterou postavilo město Prachatice svému rodáku Janu Nepomuku Neumannovi, který žil hlavně v Pittsburgu a Philadelphii, kde byl biskupem a kde také ve 49 letech v roce 1860 zemřel. V roce 1963 byl tento český rodák blahořečen a v roce 1977 svatořečen a stal se tak prvním americkým svatým.
 |
| Zdroj 2010_02_27_Bavorska_Sumava |
 |
| Zdroj 2010_02_27_Bavorska_Sumava |
Z Hochsteinu pokračujeme po krátkém sjezdu po hřebínku mezi stromy a sklaními útvary k horní části sjezdovky, po které částečně scházíme a částečně sjíždíme zpět do Frauenbergu (bohužel jsme minuli cestu na skating, která sjezdovku přetíná). Pak pokračujeme po "kolejích" - zmrzlé stopě na železniční trati - přes Altreichenau, Neureichenau do Jandelsbrunnu (celkem trať Haidemühle - Jandelsbrunn asi 19 km). Mírný sklon umožňuje jet velké úseky jen za pomoci odpichování holemi, paráda.
28. 2. 2010 - Ráno drobně prší, beru si nepromokavou bundu, i když riskuji přehřívání. Nakonec celou cestu absolvujeme bez deště a navíc s krásnými výhledy. Začínáme v Mauth - opět slavobrána a záčátek stop - Bayerwaldloipe, stoupáme zpočátku zvolna, pak strměji nad městečko Finsterau - poblíž Museumsdorf (skanzen) - odtud je nádherný výhled na městečko, vlevo od něj vrch Haidel a vpravo dlouhé panorama Alp.
 |
| Zdroj 2010_02_27_Bavorska_Sumava |
Od Finsterau sjíždíme údolím směrem na Mitterfirmiansreut, kde na nás čeká autobus. Cestou svačíme u srubu u jezera, pěkná chvilka pohody. Konec cesty je už nezáživný, nahoru dolů, strmá stoupání, stopa ledovatá, samé listí a jehličí, na klistru se nám vrší herbář, potěšením jsou jen okolní habrové lesy. Poslední den jsme se klasickým běžkařským stylem moc nesvezli - ťapání do kopce či sjezd. Odjíždíme v 16 hodin opět za drobného deště a před 19. hodinou jsme v Plzni (běží se zrovna závěrečná 50tka na olympiádě ve Vancouveru - Bauer je 12.). Sníh v městech za poslední 3 dny prakticky zmizel, ale později znovu napadal.
Žádné komentáře:
Okomentovat