čtvrtek 18. března 2010

Za písní Severu aneb Proč bychom se neztratili. Zdeněk Šmíd, 2000


"Pamatujte si a) nikde to není stejné, b) vždycky to stojí za to."

O Geirangerfjordu:
"Ale jsou v Norsku hezčí fjordy. Míň kroucené, míň zelené, zato s duší. Duše fjordu se rozpíná v tichu a samotě. Tichu neublíží hrom, vítr, křik ptáků, frkání losa, řev vln, pád stromu, píseň víly. Ublíží mu turistův křik, byť láskyplný. Samotě zas neublíží hejna ptáků, tuleňů a ryb. Ani miliony žlutých listů na hladině. Ublíží jí výletní loď.
I Geirangerfjord má duši, ale malou, vyděšenou. Jsou tu lodě z Osla, z Athén, z Ameriky a autobusy až z Pelhřimova.
Chtěl bych přijet do Geirangeru v zimní noci. Slyšel bych jen šplouchání vln o pobřeží, vzlyk severské meluzíny. Pár okýnek by svítilo do tmy. Sněžnou cestou by přešel zachumlaný strejc, dívka ve vlňáku nebo trpaslík. Celé městečko by spalo v nehybné obří náruči ."

Milá knížečka známého autora, zápisky z "českého" putování dvěma auty po Dánsku, Švédsku a hlavně Norsku, plná poetiky, romantiky, postřehů, citu pro přírodu a pro drobné příhody, doplněná pasážemi z norských pohádek a mýtů i místopisnými informacemi.

Ilustroval Václav Kabát
Navazuje kniha Dlouhé noci Vikingů aneb Vraťte nám rabiáty.

Žádné komentáře: