Pasecká lípa

Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)

Obvod kmene: 417 cm
Výška stromu: 26,5 m
Poloha: 50°8'31.521"N; 12°40'17.189"E, 715 m n.m.

Pěkně rostlá lípa v místě zaniklé obce Paseka při cestě z Lobzů do Březové, nedaleko rozcestí označeného v mapě jako Lobezská slinice. Vyhlášena památným stromem v roce 2008.

Pasecká lípa, lípa velkolistá - Tilia platyphyllos

http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=13005

Kaple Svaté Máří u Kamenice

Na kopci dnes zvaném U kaple - 659 m n. m., dříve zvaném Knock, později též Kapellen Knock byla v létech 2007 - 2008 obovena kaple Svaté Máří, ze které zbývaly v 90. letech již jen zbytky pobořených obvodových zdí. Na kopci je vyhlídkové místo, odkud lze přehlédnout kraj od Klínovce až po Chebsko a také již téměř plně napuštěné jezero Medard.
Přístup po zelené značce z Březové, asi 2,5 km, převýšení asi 160 m.

Více zde: http://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/kaplicka-svate-magdaleny-v-kamenici/

Cyklovýlet, květen 2011

6. 5. 2011 ve 13:10 z domova, Loket po silnici, pak cyklostezka do K. Varů, tam snaha o cyklostezku přes Vary, ale ztrácíme se, zastávka v hospodě v Dubině - výborná, mlýnské kameny, žlaby, Vojkovice, Damice, Krásný Les, Meluzína - dost krušné, ještě nemáme naježděno, z rozcestí směr na Měděněc a odbočkou před H. Halží na Kovářskou. Bydlíme v Avionice: 300,- na osobu a noc + poplatky, celkem 621,- pro dva, snídaně 90,-, po domluvě již v půl deváté, penzion dostavěn, TV na pokoji, lampičky, velmi pěkné, pizza za 90,-, zapečený rendlík výborný a sytý 120,-, Gambrinus, Master. Celkem 73 km.

7. 5. 2011 jedeme směr Chomutov k Přísečnici - před rozcestím stará Švédská lípa, pak nekonečný kopec k farmě větrných elektráren, Výsluní - foto kostela sv. Václava a staré duté třistaleté lípy, pěkně upravený park, západně od Výsluní odbočka přes Třebíšku do údolí Prunéřovského potoka - smíšený les, krásné buky s kořenovými náběhy, 250 let staré prunéřovské smrky (50 m vysoké), dub, rulové skály. Překvapivě přímo k elektrárně Prunéřov - chladicí věže také impozantní, Kadaň - kávička v již známé kavárničce na náměstí vedle bílé věže, výborný citronový řez, Katovská ulička, nejužší u nás, kostel Povýšení sv. Kříže, morový sloup, radniční věž se psem na fasádě (stavitel se jemnoval Hündt), Rokle, Račetice, Vinaře, Mašťov (dětský domov v zámku), Brody - návštěva u Lindsayho, Valeč, Chyše, do Žlutic podél Střely - pokec s cyklisty (jezdí na Vary a přes Měděnec zpět - 160 km), penzion Nad Hradbami - ubytování za 400,- osoba a noc, vybavení prosté, bez TV, bez lampiček, snídaně za 60,- (buď čaj nebo kafe), Gambrinus - 91 km.

8.5.2011 Ze Žlutic na sever, Ratiboř, snaha o Polom, Údrč, ale zabloudili jsme za Ratiboří, Bochov postátní silnici, Německý Chloumek, Javorná - zámek, přes Rybničnou, Pilu, Kolová, Háje - posezení s Vlasáky (Jiříček včera 30tiny), klasicky domů podél Ohře, pivo u Gardnera - 63 km. Celkem 227 km.

Sokolovské jeskyně

Sobotní deštivé odpoledne jsme využili k návštěvě jeskyní pod vedením Petra Krásy. Byť ne na kolech, byla to výprava domluvená na schůzce cykloparty a bylo nás asi 13. Jeskyně jsou po obou březích řeky Ohře mezi dvěma mosty - mostem 30. výročí osvobození a houpacím mostem ve Starém Sedle. Jsou situovány v horních terasách říčního údolí v tzv. starosedelském souvrství třetihorních převážně pískovcových sedimentů (eocén - oligocén, křemité pískovce a drobnozrnné slepence, až 40 m mocné). Vyskytují se zde pseudokrasové jeskyně, převisy, závrty. Jejich výzdobou jsou prokřemenělé zbytky kmenů stromů, které se vyskytují hojně někdy až v několikametrových ukázkách, místy jejich erodované vnitřky tvoří dutiny. Lze nalézt i zkamenělé listy eocénní flóry (příbuzní bobkového listu ?). Nejhlubší jeskyní je Cikánka na pravém břehu Ohře, asi 40 m dlouhá, uprostřed propadlá, se třemi možnými vstupy. V jedné z jeskyň jsou pozoruhodné artefakty- vytesaná kamenná kola, resp. lože po nich, jedno rozlomené kolo zůstalo nedopracováno na místě. Na některých stěnách jsou výkvěty jakýchsi bílých či nažloutlých solí drobně krystalizující. Jeskyně jsou zimovištěm netopýrů (ty jsme neviděli), jednu z jeskyň zjevně nedávno obýval člověk, v jiné to intenzivně páchlo po liškách, nafotili jsme několik zajímavých pavouků a jejich kokonů. Jeskyně jsou větší a zajímavější než jsem čekal. Cestou v lesích jsme obdivovali rašící konvalinky a pstročky. Odměnou za výlet v dešti bylo setkání s mlokem skvrnitým. Zajímavé je vyústění odvodňovací štoly ve Starém Sedle s historií těžby pyritových lupků a výrobou kyseliny sírové, skalice a kamence (při výrobě se používala též sbíraná lidská moč).

Foto:
http://picasaweb.google.com/vaneklu/2009_04_18_jeskyne_Sokolov#

Korespondence cykloparty:
http://docs.google.com/Doc?id=dg5f5236_2g7vjshgn&hl=en

Krudum - západní vrchol

Krásný podzimní den nás s Milenou vylákal na procházku k rozhledně na Krudum. Vrchol Krudumu s rozhlednou je od rozcestí silnice Sokolov - Podstrání a lesní cesty (zelená značka) vzdálený asi 32 min. rychlou chůzí. Odbočka k západnímu vrcholu (cestou vzhůru doleva) je asi 300 m pod hlavním vrcholem. Až na vrchol vede široká lesní cesta. Na vrcholu je takzvaný Francouzský kámen s nápisem a Reg Imp Fr Pmo 1808 (REGius IMPerator FRanciscus Primo - Král a císař František První) a ZA 40 (vytesal voják, který to měl za 40). Kámen byl novodobě (v roce 2002) osazen kovaným křížem (autor neznámý). Z vrcholu je výhled na Třídomí, Horní Slavkov, Kozí hřbety i na novou rozhlednu.                                                                                                                                     

Západní vrchol Krudum jsme navštívili opakovaně, následující snímek je zimní ze 3.1.2015. Kovaný kříž již dávno chybí. Škoda.

Krudum - nová rozhledna

Včera byl rekordně teplý 21. říjen, v Plzni 21,6 st. C, v jižních Čechách 22,2 st. C, Sokolov v pozdním odpoledni jen necelých 18 st. C. Vyjel jsem si na kole na novou rozhlednu, která byla s konečnou platností a trvale otevřena předchozí den (slavnostní otevření za přítomnosti hejtmana kraje a starostů obcí 15. 10. 2008). Cesta přes Milíře lesní cestou na vrchol kopce Krudum (někdy též nesprávně počeštěle Chrudim) pěkně pozvolna, místy i strměji, vystoupala až na 838 m n.m. (rozcestí pod Milíři 640 m, Milíře 730 m, celková vzdálenost ze Sokolova necelých 12 km). Na vrcholu je čerstvě vztyčená štíhlá 50 metrová kovová konstrukce telekomunikační a vyhlídkové věže, která nahradila rozvaliny bývalé Kempfovy rozhledny z roku 1932 (otevřená 11. 9. 1932). Ta byla kamenná, vzhledově podobná hradní věži s cimbuřím. Zdála se masivní, ale po druhé světové válce zpustla a v 70. letech byla Státními statky Rovná rozbořena. Nazvána byla po místním rodáku lékaři Andreasi Kempfovi (dětství strávil na Třídomí), který žil převážně ve Vídni, kde také zemřel v květnu 1929.

Nová rozhledna má jiný půvab než původní stará kamenná věž, která se lépe hodila k tomuto mystickému místu opředenému řadou pověstí, ale výhled z její vzdušné plošiny je impozantní.

Bohužel studená fronta, která tlačila teplý vzduch přišla příliš brzy a na kopci již bylo zataženo, soumrak si také pospíšil, západ slunce sice potěšil oko i duši, ale byl připomínkou zpáteční cesty. Vítr konstrukcí cloumal tak, že rušil při focení, zato celou věž krásně rozezvučel do teskné monotónní písně. Cesta zpět hodně zešeřelým lesem po svažité a kamenité cestě byla již méně idylická.

Zajímavé odkazy k vrchu Krudum:
http://sweb.cz/SlavkovskyLes/pages/krudum.html
http://www.krasno.euweb.cz/o_obci.htm