También la lluvia, Even The Rain 2010, Icíar Bollaín

Filmový štáb vybírá bolivijské indiány pro kompars k filmu o conquistě - dobývání území i duší. Za dva dolary na den je zájemnců stametrová fronta. A rozvíjí se paralela o zotročení a katolizaci na jedné straně a na druhé o globálním boji o zdroje - a v tomto případě už došlo i na podstatu života na vodu "yaku": "dokonce i déšť" nám chtějí brát. Bernal jako režisér - spíše snílek, kterého uchvátila řeč osamoceně vzbouřeného kněze Antonia de Montesinos (i oni - Indiáni - mají duši a bůh by je měl mít stejně rád), vybere jako hlavní indiánskou filmovou posavu Daniela, který se projeví vzpourou ve frontě, ale je zároveň vůdcem nepokojů v boji o vodu. Režisérův partner a přítel producent (Luis Tosar) je realista, tvrdý obchodník, který se nakonec projeví jako správný chlap. Výbornou postavou je indián Daniel. On nemá, kam uhýbat, jeho boj je zásadní, jde o vodu, o život. Film mě ani tolik nedojmul jako držel v napětí. Výborný je vývoj postav (který kdosi na csfd označil jako nefoglarovský - převrácení dobrých ve špatné a naopak). Paralela a forma "film o filmu" pomáhá nejen divákovi, ale i indiánům ve filmu nahlížet v širších souvislostech. Tosar zastínil Bernala, výborný byl Daniel.

Historická souvislost:
"Až donedávna praktikovali bílí vládci Bolívie režim teroru a zabavování majetku obyvatelstva. Iluze míru byla udržována brutálními policejními silami a potlačováním odborových hnutí. Když v roce 2000 prezident a někdejší diktátor Hugo Banzer zprivatizoval systém rozvodu vody v třetím největším bolívijském městě Cochabamba a nechal tak tisíce lidí bez přístupu k čisté pitné vodě, město explodovalo vlnou protestů a odborových aktivit. Zprávy o Cochabambě hovořily o tom, že se zde začalo tvořit širší a více soudržné sociální hnutí domorodého obyvatelstva, jež sdružovalo horníky, pěstitele koky, řemeslníky a sociální aktivisty. Toto sociální hnutí požadovalo vstup do politické arény. V prosinci 2005, se stal prezidentem republiky Evo Morales, jakožto první domorodý prezident v historii země."  http://anarchoblok.blogspot.com/2007/12/pbh-dvou-bolvi.html

Socha Antonia de Montesinos v Santo Domingo

Aki Kaurismäki, Le Havre, 2011

Někdy je čas na pohádky. Dojímavý příběh v nějakém neurčitém retročase. Pohádka o chudých licech, kteří si pomáhají a nakonec se i zázrak stane. Čistič bot, kterému těžce onemocní manželka, se ujme utečeného černouška, za pomoci okolí jej ukrývá a nakonec vypraví na cestu za matkou do Londýna. Nemálo přispěje i komisař, který stíhá jen "opravdové zločiny". Manželka se uzdraví a na dvorku vykvete třešeň. Tempo filmu je vláčné a dialogy toporné, ale stejně jako celý film má vše svou hladivou harmonii...a duše se usmívá.

Zajímavá vložka koncertu Little Boba - pomáhá sehnat peníze na převoz černouška. Autentická figura francouzského rocku  a rhythm and blues.

Útěk ze Sibiře, The Way Back, Peter Weir, 2010

Útěk z ruského gulagu přes Sibiř, poušť Gobi do Tibetu a přes Himaláje do Indie - 4000 mil (sponzoroval či na produkci se podílel National Geographic, ale točilo se především v Bulharsku a Maroku).

Film o vůli a odvaze. Výborný Colin Farrell a Ed Harris (Mister), v hlavní roli Jim Sturgess. Snímek je natočen na motivy knihy "The Long Walk", kterou autor Slawomir Rawicz napsal na základě vlastních vzpomínek na útěk z ruského gulagu z roku 1941. Pokud by to nebylo založeno na skutečné události, tak by to působilo jen jako samoúčelné divadlo. Zajímalo by mě, zda byla v knize mladá Polka (místo sexuálního objektu - přinejmenším pro zločince Farella - funguje jako zpovědník, který však sdělené dál vykecá).

"Realistický strach hrdinů z nedostatku potravin, vody a energie a výborné herectví vynahrazují minimum dějových zvratů a celkovou lineárnost příběhu, kterou narušují akorát občasná úmrtí některých postav, natočená umně a bez přílišného patosu." Jan Varga

Madrid, 26.10. až 30.10.2011

Let:
Objednáno přes společnost INVIA.
Lufthansa, jedna zpáteční letenka 4669,-
Tam: Praha 12:50 - Mnichov 13:40, nakonec velké zpoždění, piloti uvízli v zácpě na silnici, na přestup 25 min., za pomoci čekající letušky zvládnuto. Mnichov 14:40 - Madrid Barajas 17:20.
Zpět: Madrid B 12:20 - Mnichov 14:55; 15:40 - Praha 16:35. Na mnichovském letišti (samá Lufthansa) možnost káva čaj zdarma.
Parkování se společností PARKIA zdarma - areál bývalého Prioru při sjezdu směr Praha Dejvice, odbočka u Šestky. Doprava na letiště dodávkou. Vše zdarma v ceně letenky.
Ubytování:  4 noci 298,- E, 69,- E na noc pro 2, po internetu, Hostal Oriente na začátku via Arenal vedle lekárny, nedaleko náměstí Isabely II (Teatro Real), k dispozici počítač v 2. patře 15 min internetu zdarma. Malé, vyhovující, čisté, každý den úklid. Platba kartou na místě.
Metro: na 5 dní 19,- E, 483,- Kč, vyplatí se, bez starostí, výborné, dobrá orientace, ale byl jsem okraden
Vstup: Prado + Thyssen + Reigna Sofia - pro jednoho 15,80 E - 401,-Kč, sv. František 3,-E, botanická zahrada 2,50 E.

Win win, Thomas McCarthy, 2011

Nezávislý americký film z festivalu Sundance, ale příběh k Holywoodu daleko nemá. Živořící advokát Mike (Paul Giamatti) se ujme slušně placeného opatrovnictví do demence upadajícího, ale bohatého Lea, kterého dá však do dědečkárny. Mike jako hobby trénuje kluky v zápase. Objeví se Leův vnuk Kyle, jehož matka se léčí z dorgové závislosti v ústavu, a Mike ho pod talkem událostí začlení do rodiny. Kyle je sice ze sociálně problémové rodiny a kdysi šlápal vedle, ale shodou okolností je trénovaný, disciplinovaný, slušný a talentovaný zápasník, který pozvedne celé Mikovo mužstvo. Sám má na vítězství na oblastní úrovni. Po překonání počátečních peripetií je vyladěná idyla narušena vstupem vypočítavé matky závislačky. Kyle i Mikova manželka se zklame, když vyjde na povrch Mikův podvod s Leem. Ale nakonec Mike vybojuje zápas o Kyla s jeho matkou i za tu cenu, že mu zůstane na starost lehce dementní, ale klidný děda, který se z dědečkárny vrátí domů, peníze za opatrovnictví posílá Kylově matce a místo advokáta skončí jako barman. Získá skoro syna, talentovaného zápasníka (sám má 2 holky) a vytvoří mu rodinu. Strategie win win, všichni vyhrávají, i když něco zaplatí. Takže trochu uhozené, ale hezky vyprávěné a výborně zahrané, až na Kylovu matku (příliš hezká a nepřesvědčivá tvářička).

Kus filmu jsem přemýšlel, odkud znám advokátku Kylovy matky (Margo Martindale) - dle filmografie z Dextra, ale stejně se mi moc nerozsvítilo (archivářka, co mu dávala spisy?).
 

"Americká „nezávislá“ kinematografie je v našich končinách velice populární. Přináší s sebou příslib výjimečného filmového zážitku oproštěného od žánrových klišé a neblahých komerčních vlivů (jako jsou speciální efekty a zbytečně hezcí herci, odpoutávající pozornost od skutečných hodnot), silný příběh, zkrátka ideální a vyhledávaná duševní potrava pro intelektuály nižší střední třídy, chudé studenty, osvícené důchodce a vůbec pro všechny, kteří si zakládají na tom, jak jsou nezávislí a za každou cenu mimo mainstream. Postupem času ale i nezávislá tvorba působí usedle a očekávatelně…nebo to dělá ten Giamatti??" Michaela Benešovská

Obhájce, The Lincoln Lowyer, Brad Furman, 2011

Je řada dobrých filmů o právnících, ale tenhle se mi zdál hodně dobrý - poutavá a srozumitelná zápletka, jiskra, spád, zábavné momenty (např. motorkáři, černý řidič osobního Lincolnu) i trochu morální dilemata a posuny (od: "nejvíce se bojím nevinného klienta, tomu mohu ublížit" až k: "nejvíce se bojím čistého zla v klientovi, kterého dle kodexu musím hájit a nesmím mu škodit"), přitom i triky a v zájmu prosazení dobra i nečistá hra. Sympatický a nejednoznačný typ holywoodského hrdiny - chytrý, místy práskaný rutinér, který v tom umí chodit a nestydí se i za menší podvůdek, který přinese pár stovek dolarů, briskní právník a samozřejmě řečník, sklon k rychlé jízdě, alkoholu, vazba na podsvětí, morální sváry v nitru, rozvedený, ale svým způsobem stále milující svoji bývalou ženu a dceru - Matthew McConaughey. Ale i celá galerie dobrých vedlejších postav.

Zda to má na Philadephii, to nevím, ale možná se to tomu blíží. Určitě mě to potěšilo. Slibný režisér??

Podhůřím Francozských Pyrenejí, srpen 2011

Odkazy na fotky:
Zbyněk
Štěpán
Tomáš
Luboš